Pepřovník - koření dlouhověkosti

KOŘENÍ DLOUHOVĚKOSTI Caragona spinosa, Zantoxylum piperitum čínský pepř, sečuánský pepř, japonský pepř, fagara, žlutodřev peprný, anýzový pepř Je to jedno z nejstarších čínských koření, velmi vážené a uctívané, používané jako oběť bohům.Jedná se o rostlinu se širokým spektrem působení zejména na oblast jater, plic, sleziny, slinivky a CNS. Má tonizační, antimikrobiální, antivirové účinky, působí proti parazitům ve střevech. Tento "pepř" ale vůbec není příbuzný se známým pepřem černým. Jsou to červenohnědé plody, sušené tobolky vyššího keře podobného akátu, rostoucího v jihovýchodní Asii. Plody obsahují silici palčivé chuti, jsou aromatické. Sečuánský pepř je značně ostré, až chuť otupující, aromatické koření. Pro zvýšení aroma se doporučuje tobolky celé nebo drcené opražit. Ke kořenění používáme jen malé dávky. Pepř sečuánský používáme celý nebo drcený při přípravě japonských nebo čínských pokrmů, zvláště drůbeže (kachna, kuře apod.). V Číně si mletým opraženým sečuánským pepřem koření zelený čaj. Před použitím se doporučuje vyřadit všechny uvolněná černá semínka, která jsou velmi hořká. Plod (tobolka) se sklízí před dosažením své zralosti. Semena v tobolce způsobují nežádoucí hořkost, a proto se po sklizni odstraňují. Sečuánský pepř je klasickým kořením asijské kuchyně, jeho chuť je peprná, lehce citrónová. Aroma se plně rozvine po orestování na pánvi bez tuku. Obvykle se do jídla přidává krátce před podáváním, neboť vařením ztrácí svou typickou chuť. Sečuánský pepř je bohatý na éterické oleje regulující slinění a trávení. Opražený vyvolává lehký útlum, ve větším množství znecitlivuje chuťové nervy a může způsobit nežádoucí podráždění žaludku. Podobně jako „žen-šen“ zpomaluje stárnutí. POPIS: stále zelený keř se světle hnědou kůrou na kmeni, mladší větve jsou černohnědé. Má lesklé, sytě zelené lichozpeřené listy s deseti kopinatými lístky a bývá bohatě větvený. Z nenápadných zelených květů se vytváří černé plody velikosti 2 až 3 mm, které se pro jemnou štiplavou chuť používají jako koření v japonské a jihočínské kuchyni (tzv. červený pepř). Pozor, malé aromatické lesklé lístky přitahují hlavně mšice. Proti škůdcům včas stříkáme např. MOSPILANEM. U částečně opadaných rostlin pozor na přelití, uhnívají kořeny a potom zasychají některé větve. UMÍSTĚNÍ: snáší dobře světlo i polostín. Zimní teplota 15 - 30oC. Při letnění na plném slunci vytváří velmi lesklé nové lístky. ZALÉVÁNÍ: po vydatné zálivce nechat trochu proschnout. HNOJENÍ: po 2 až 3 týdnech, celoročně. PŘESAZOVÁNÍ: po dvou letech do sušší zeminy. Velké množství hustých jemných kořenů je nutné radikálně zakrátit, snáší to obdivuhodně dobře. PŮDA: Substrát pro bonsaje AGRO CS, nebo jíl (akadama), rašelina, písek v poměru 1 : 1 : 1, nutná je dobrá drenáž. STŘÍHÁNÍ: často, rychlé obrůstá i ze starého dřeva TVAROVÁNÍ: kdykoliv, ale pozor na malé trny.