Bonsaj borovice (Pinus) a bonsaj smrk (Picea) představují vrchol toho, co jehličnaté bonsaje nabízí. Tyto stálezelené stromy si vás získají svými elegantními liniemi, jemným jehličím a u mnoha druhů i nádhernou borkou, která s věkem získává hlubokou patinu. Uvidíte, že venkovní bonsaj jehličnan přinese do vaší zahrady neopakovatelnou atmosféru. Všechny stromy v našem libčanském centru pečlivě aklimatizujeme a připravujeme pro úspěšné pěstování v našich podmínkách.
Borovice a smrky jsou klasické dřeviny mírného pásma, což znamená, že je pěstujeme celoročně jako venkovní bonsaje. Pěstování borovice jako bonsaje a stejně tak péče o bonsaj smrk mají svá specifická pravidla, která se zásadně liší od péče o listnaté stromy. Jehličnany vyžadují hodně světla, dobré proudění vzduchu a vyvážený vodní režim. Navíc rostou v úzké symbióze s prospěšnými půdními houbami (mykorhiza), což musíme brát v úvahu při každém zásahu do kořenového balu.
Jehličnanům se nejlépe daří na plném slunci a vzdušném místě. Dostatek slunečního svitu je důležitý pro to, aby si stromy udržely krátké, kompaktní jehličí a vnitřní větve neztrácely sílu a neodumíraly. Smrk je však v horkých letních měsících citlivější na přehřátí a suchý vzduch, proto mu v nejteplejších dnech prospěje lehké přistínění a večerní rosení koruny.
Správné zalévání jehličnaté bonsaje vyžaduje cit. Obecně platí, že borovice i smrky nesnáší trvalé přemokření. Substrát by měl mezi jednotlivými zálivkami mírně proschnout (pravidlo „sucho–mokro“). Smrky jsou na proschnutí kořenového balu citlivější než borovice, nicméně dlouhodobé přemokření je pro ně stejně škodlivé jako úplný přísušek.
Pro jehličnany je nezbytný vysoce propustný, strukturní substrát. Osvědčila se zemina Bonsai Master, případně směs Bonsai master AK-3 , která zajistí rychlý odtok přebytečné vody a zároveň poskytne ideální prostředí pro rozvoj prospěšné mykorhizy.
Pokud jde o hnojení borovice bonsai (nízký dusík), klíčem k úspěchu je správné načasování. Během jarního růstu aplikujeme vyvážená hnojiva, ale u borovic hnojíme opatrně, abychom nestimulovali růst příliš dlouhých jehel. Hlavní sezóna výživy nastává ke konci léta a na podzim, kdy přecházíme na hnojiva s nízkým obsahem dusíku a vyšším podílem fosforu a draslíku. To pomáhá zahušťování pletiv, tvorbě silných pupenů a bezpečnému přezimování.
Ano, borovice (Pinus) a smrky (Picea) patří k vůbec nejtradičnějším a nejvhodnějším dřevinám pro bonsajové umění. Jsou tvárné a výborně snáší drátování i pokročilé techniky tvorby mrtvého dřeva (jin a shari). Je však třeba mít na paměti, že smrky bývají křehčí a některé radikální techniky ohýbání snášejí hůře než borovice.
Umístěte jej na světlé, slunné a vzdušné místo na vaší zahradě, terase či balkonu. Při zalévání nechte substrát před další zálivkou mírně proschnout, ale ne vyschnout úplně. Zalévejte vydatně tak, aby voda protekla odtokovými otvory v misce. Borovice obecně snesou sušší režim, zatímco smrk potřebuje o něco stabilnější vlhkost a ochranu před horkým suchým vzduchem.
Tvarování borovice kombinuje drátování a specifickou práci s pupeny, přičemž postupy se výrazně liší podle druhu (jiný přístup vyžaduje borovice černá, jiný horská kleč či borovice lesní). Drátování se provádí měděnými nebo hliníkovými dráty v období, kdy stromem neproudí tolik mízy a větve jsou ohebnější. Růst se usměrňuje regulací síly výhonů – u dvoujehličných borovic se využívá jarní zaštipování nových svící a stříhání výhonů na začátku léta, doprovázené podzimním probíráním starého jehličí pro prosvětlení koruny.
Jehličnany se přesazují podstatně méně často než listnáče – starší stromy jednou za 5 až 10 let, mladší zhruba každé 3 až 5 let. Optimální termín nastává v časném jaře (zpravidla od konce března do dubna), ale vždy se řídí konkrétním druhem, lokalitou a průběhem zimy. Při přesazování čistíme kořenový bal jen velmi opatrně, nikdy nezkracujeme kořeny příliš radikálně a dbáme na zachování přirozené houbové symbióze (mykorhizy) v substrátu.
Hlavní rozdíl je v regulaci růstu, citlivosti na sucho a křehkosti dřeva. U borovic kontrolujeme sílu zaštipováním jarních svící a redukcí pupenů podle druhu. U smrků se jarní výhony obvykle nezkracují celé, ale citlivě se zaštipují jejich měkké, rašící konečky v průběhu jara podle síly daného stromu. Smrk má také jemnější jehličí, je citlivější na přehřátí kořenů i suchý vzduch a jeho větve jsou při tvarování náchylnější k prasknutí než u borovic.
Vše skladem – žádné ilustrační fotografie
Dodání do 48 hodin
Přes 30 let zkušeností!
SK
EN
DE
PL
HU
ES
AT
FR
NL
IT
